Jdi na obsah Jdi na menu
 


Theunka má FPr3!

20. 10. 2007

Prý už jsem trapná, když každý příspěvek začínám popisem hrůzostrašného počasí, děště a zimy. Takže nabízím změnu! Dnes totiž sněžilo a bylo tak chladno, že už se to ani nedá nazvat tak mírně jako "zima". Když jsem brzo ráno vjížděla na kopec mezi Třebovou a Litomyšlí, přivítala mě nejen mlha, ale i zasněžené chalupy a stráně... Nádherný obrázek, idylický, ale přeci jenom, dokázala bych si na den zkoušek vybrat lepší počasí. Ne kvůli stopám, tam by sníh Theunce asi vyhovoval znamenitě, ale kvůli sobě, protože si dovedete představit, jak člověk venku vymrzne.

Čuchat se jelo na nedaleké louky a po sněhu zbyla tak akorát ukrutná vlezlá zima. Nepřidala mi ani moje tradičně kvalitní nervozita. Ale Theunka se vyznamenala a i přes dosti infarktový průběh stopy uspěla. Moc se na stopu těšila, ale já se z ní mohla zbláznit... Nešla soustředěně, rozhlížela se po kraji, plácala se na lomech... Celou dobu na ní bylo poznat, kam ji to táhne... Do lesíka :) Několikrát jsem si musely vysvětlovat, čí stopu že  to chceme následovat ;) Madame Baskerville mě skvěle podusila a já měla co dělat, abych to v půlce nevzdala... Měla jsem hnusný pocit a nejvíc ze všeho jsem si přála Theunu vyškubat šňůrou a do jejího veskrze pobaveného obličeje ji zařvat ať se kouká probrat nebo že ji uškrtím. Naštěstí jsem se udržela a dál se snažila nezúčastněně Carevnu následovat. Byla to trnitá cesta :) Když jsme se nakonec doplahočily k poslednímu předmětu nepopsatelně se mi ulevilo. Sice jsem měla pocit, že nemůžeme mít dostatek bodů, ale byla jsem ráda, že jsem stopu došly. Pak pan rozhodčí náš výkon rozebíral, ve všem měl samozřejmě pravdu a já se docela styděla. Jenže jaké bylo moje překvapení, když byl jako konečný verdikt vyřčen součet 82bodů! To znamená, že jsme zkoušku splnily, dobře.

Cítím se strašně šťastná. Dnešní zkoušky hodnotím 100% pozitivně. Theunka to dokázala a já jsem na ní úplně hrdá. Říkám si, že moc kokříků asi FPr 3 nemá... Takže jsem si Theíkem užila svých 5minut pýchy, rozmazlila ji uzeným, šišlala na ní a chválila ji jak odchovanec z Bohnic. Ale znova se vracíme do normálního života, kdy mi ta malá bestie nikdy neudělá nic kvůli a vždycky se mnou tak akorát s potěšením vyšplouchne. Zkrátka každý máme v životě svou roli a Theunka se na chvilku vtělila do úlohy princezny, ale bez obav, ta saň se jen tak neztratila, jen se  chvíli spokojeně peleší ve svojí utulné sloji a co nevidět zase převezme nad jemnou kokří duší nadvládu.

Znění zkoušky FPr3 ZDE