Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stopařské zkoušky

30. 9. 2007

Tak dnes se u nás na cvičáku konaly zkoušky a my s holkama šly na FPr3. Původně jsem se nechtěla dát k účasti překecat, ale jak to tak se mnou bývá, nakonec jsem se nechala snadno přesvědčit. Je pravda, že zkouška je od slova zkusit (nejčastější slogan u nás na cvičáku i u nás ve škole ;) , ale asi tak 14 dní předem jsem začala aktivněji chodit na stopy a čím víc se datum zkoušek blížilo, tím jsem měla horší a horší pocit. Theunka se chovala více méně pořád stejně, z ní jsem měla celkem radost, ale Berta začala strašně zmatkovat. Asi jsem to přehnala s náročností tréninků nebo nevím, ale Čertina  zalehávala na stopě v místech, kde nebyly předměty... Lítala jak postřelená husa, čímž přecházela lomy... Prostě docela mě děsila.

Obrazek

Nakonec se ale všechno vyvrbí trochu jinak, než člověk čeká. Na pachové práce byly takřka ideální podmínky. Vlhká země, jetýlek, rosa... Jak čas postupoval, začínalo být trochu moc horko, ale rozhodně to nebylo nic nesnesitelného. Přesto ale nebyla úspěšnost na FPr3 vysoká a většiná psů nedokončila. Mezi nimi i Theunka. Už na prvním úseku se pobavila s myškami, předmět označila, lom silou vůle taky našla, 2. předmět zalehla, ale na 3. úsek už jsme se nedostaly. Sice chvíli vypadala, že je na 2. lomu, ale  vrátila se a jako by se nechumelilo pokračovala... Pak se ještě vydala mrknout k lesu, ale to už bylo stejně jedno... Takže i když v nácviku čuchala celkem fajn, na tohle neměla.

S Bertou jsem nastupovala jako pátá a zatím nikdo neměl dostatečný počet bodů na zadání zkoušky. To mi psychicky moc nepřidalo, ale na druhou stranu po Theunčině "veselém" vystoupení ze mě hodně trémy spadlo. Přišlo mi, že i když to neuděláme, nebude to žádná ostuda. Před námi šli jinčí stopaři, kteří by strčili Holky do kapsy... ale nevím, možná chybělo štěstí... těžko říct. Berta, ačkoli jindy strašně táhne (i na stejně staré stopě), tentokrát měla co dělat, aby se doploužila na konec. Obzvlášť poslední 2 úseky šla fakt ošklivě, nesoustředěně, s čumákem kdo ví kde... Nechápu, v čem byl ten rozdíl oproti tréninku. Lomy neměla rozhodně čisté, ale předměty označila všechny bezchybně. Nakonec to na složení zkoušky stačilo, i když s pouze 78body a známkou uspokojivě. Přesto se ani za takovýhle výsledek nestydím. Nemám důvod. Udělala co bylo v jejich silách a já taky ani zdaleka neplním ve škole všechny zkoušky na výborně ;)

S Theunkou se pokusíme o reparát za měsíc a uvidíme... Mě jenom přijde strašně vtipné, jak ta ušatá carevna pořád předstírá, že pracuje a přitom je mimo stopu :) Na ní se člověk nemůže zlobit, je to moje cukrová panenka, moje slimáčí královnička...

Chtěla bych poděkovat všem, kteří mi pomáhali. A to jak kladečům, tak těm, kteří mi pak radili při samotné stopě. Díky moc!

Ještě poslední připomínka. Po dlouhé době mi bylo zase strašně špatně nervozitou. Myslela jsem, že už jsem na to vyzrála, ale asi jsem se přechválila. Navíc jsem v pátek na závodech nastydla, takže opravdu nic moc... Tak jsem tak tiše trpěla a v duchu si říkala: "Stojí ti to, káčo, za to?" A vlastně sama nevím... Těžko říct...

Znění zkoušky ZDE