Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pražská obedience neděle

17. 11. 2008
Prostě se tomu nevyhnu, abych nepsala od začátku ty samé žvásty. Na Mistrovství obedience jsem byla pevně (ale jako vážně naprosto 100%) rozhodnutá nejet. Nebudu přeci trapčit někde v Praze... No a pak shodou několika okolností a mírným nátlakem jsem svoje stanovisko "zcela dobrovolně" přehodnotila. Ataky nervozity jsem cítila už asi týden dopředu. Měla jsem před sebou 2 možnosti, buď udržovat hladinu alkoholu na určité vyšší hranici nebo si udělat čaj z nezralých makovic :) Naštěstí jsem přišla ještě na 3. možnost, takže jsem si závodní atmosféru užívala pěkně v pohodičce a nebylo mi vůbec špatně.
Mistrovství probíhalo o víkendu na výstavišti v Letňanech při mezinárodní výstavě psů. Pořadatelé zajistili krásnou světlou a teplou halu, kterou nám mohli agiliťáci jen tiše závidět (někteří i nahlas, že? ;) ). Co ovšem bylo ještě příjemnější než fajnová hala, byla společnost spoluzávodníků od nás z Javorky! Vážně milá společnost. Taky jsme  potkali spoustu pražských známých a samozřejmě nemohla chybět Eva s Jonáškem, kteří nám poskytli azyl, dopravu i podporu.
Pocity ze samotného cvičení byly trochu rozporuplné. Na jedné straně kromě rozlišování dřívek udělala Berta solidně všechny cviky, na druhou stranu to umí líp :) Pořád si křivě sedala a lehala. No a dřívko sice pěkně našla, ale hodila mi ho potvora před nohy :D Nechci tu trapně psát, že normálně tohle přeci vůbec nedělá, ale je to tak :D Ale nebylo to zas takové fiasko, mohla cvičit i 100x hůř... I ostatní závodníci OB-Z z našeho cvičáku  předváděli pěkné výkony. Bylo na co koukat.
Ačkoli jsme měli hotovo už ráno, nevěděli jsme, na kolik bodů a soutěž pokračovala až do odpoledne. Pak následovala nejvyšší kategorie OB3, ale ta byla hotová rychle, protože se jí účastnily jen 4 psi. No, na předváděné cviky jsem jen zírala, do teď jsem si myslela, že něco podobného zvládá jen Komisař Rex :)
Vyhlášení bylo dost napínavé, nikdo nevěděl jak dopadnul. Jména se četla od nejhoršího po nejlepší a s každým dalším  mi ubývala síla a pevnost kolenou ;) Obzvlášť, když odcházeli pejsci, kteří se mi zdáli lepší než my. Obedience je potvora, stačí jedna nula, kterou schytáte rychleji než byste čekali, a s pořadím to řádně zamíchá. Nebudu to natahovat, skončily jsme s Čertičkou druhé! Opravdu, ale opravdu jsem to nečekala! Čtvrtá byla Evča s Banjinkou, třetí bezvadná borderka, a první roztomiloučká kříženka Vendulka! Vítězství tedy zůstalo " v rodině", vořeši zabodovali :)
Chtěla bych poděkovat  Javorákům za milou společnost, za cvičení a za popostrčení, abych jela. Zároveň Vám gratuluju. Pak chci poděkovat Ivče za svezení a odvoz až k našim dveřím ;) doufám, že budu mít brzo šanci Ti to nějak vrátit. A pak Evičce za ubytování, cestu, pokec a svačinu připravenou s veškerou péčí :) Celkově byla celá akce pohodová a pěkně připravená, za což patří obdiv organizátorům. Výborná byla naše "stewardka", která svůj klid přenášela i na soutěžící a byla vážně moc hodná. A díky samozřejmě taky rozhodčím. Tak že by příští rok zase nashledanou? ;) Uvidíme :)
P.S.: Dostali jsme krásné ceny. Hned večer jsem si s Theunkou pohrály s bezva balónkem na gumě. Thea z něj byla vážně nadšená! Hrozně se o něj rvala a v nejvhodnější chvíli ho pustila, aby  důmyslná guma vymrštila balón mně do hlavy :D Vážně velice bezpečná a zábavná kratochvíle! Myslím, že naše drahá Lochnes odteď bude veškeré jiné hračky odmítat :)
 

Náhledy fotografií ze složky MR Obedience