Jdi na obsah Jdi na menu
 


Podhorský skok

10. 9. 2007

Dlouho plánovaná společná akce s Evou a Jondou vypukla v pátek večer příjezdem našich milých pražanů... Konečně jsme se zase všichni sešli pohromadě. Takže o program na večer bylo postaráno... Probrali jsme snad úplně všechno :) Vstávání druhý den v 6 hodin potom nebylo zrovna nejpříjemnější... Obzvlášť, když venku pršelo. Přesto jsme do Třebové neohroženě vyrazili. Přeháňky nás provázely celým dnem, byla zima a vůbec... Pro celodenní pobyt venku nebylo počasí zrovna ideální... Naštěstí ráno ještě moc nelilo, tak zónovky  neklouzaly.  První na programu dne byla hra. Ve 30s jste museli nasbírat co nejvíce bodů na různě ohodnocených překážkách (skokovka 1bod,slalom 8bodů... apod.). Eva nás natočila na video, takže naše běhy ve hře s Theou a Bertou si můžete prohlédnout. Ale je to děs, vidět se, jak se šourám strašně pomalu... Fakt marnost :( Asi ze sebou budu muset vážně něco dělat. Úplně se stydím... To Joník s Evou vyvinuly jinčí rychlost a umístili se na bezvadném 3.místě. Pokračovalo se během agility. Jonda jako správný sumeček nezklamal a vybojoval v pokročilých druhé místo. My jsme závodily v začátečnících (psi bez výkonostního průkazu nebo ti, kteří začali závodit v roce 2007). Theunka pokazila slalom (a to prosím pouze 6tyčkový) a odpálila se z houpačky, což v životě neudělala... Berta asi skočila nástupní zónu u kladiny a taky odskočila z koupačky. Nevím, co to do nich vjelo... Chyby tohohle typu, jsem nečekala ani v nejmenším... Ale stejně jsme obsadily 1. a 2. místo, což bylo ještě překvapivější... Videa Theunky a Bertinky si můžete prohlédnout. Jumping byl hodně těžký... Při prohlídce se Evy zmocnila deprese ;) Bohužel se Kajůtkem při běhu navzájem trochu zmátli a skončilo to diskem. Začátečnický jumping byl na naše poměry taky dosti přehnaný. Ještě, že mi Eva poradila, kde mám udělat jakou otočku, na co si dát pozor...atd. Bez ní bych byla naprosto bezradná. Holky nakonec jumping doběhly a moc mě tím potěšily! Slimáčí královna Theunka proskočila bokem kruhu a opět nevběhla správně do slalomu. Čertinka měla jedno odmítnutí, když jsem ji špatně navedla na skočku a druhé celkem nepochopitelné (teda aspoň pro mě, ona důvod jistě měla) před tunelem. I s těmito chybami se jedna z Holek (už si nepamatuju jaká :)) dostala znova na bednu, na 3.stupínek.

Obrazek

I když naše pocity po prožitém dni byly různé, Eva aspoň poznala štědrost východočeských sponzorů a my si užili po dlouhé době společnou akci. Potkali jsme známe tváře z agility táborů... A doma pak horký čaj a jídlo, to celodenní podchlazení docela spravily ;)

Jonáškovi u nás zůstali do neděle a tak mohla společná zábava nerušeně pokračovat. Hrozně ráda jsem je zas viděla!!! Doufám, že se brzo setkáme znova. Tentokrát už ale na oficiálkách. Rozhodla jsem se totiž, že na jaře zkusím vyrazit na opravdové závody. Mám z toho docela strach, ale nemá cenu to dál odsouvat. Maximálně mi Bertu naměří do largů a její sportovní kariéra skončí dřív než začala, ale na tom stejně nic nezměním... Tak co se budu dopředu stresovat. Za pokus nic (teda spíš skoro nic) nedám. To teprve začne show :))