Jdi na obsah Jdi na menu
 


Halový závod Semanín

22. 3. 2009
Vtipné byly hlavně události z pátku. Ačkoli jsem věděla, že budu ráno brzo vstávat, vyrazila jsem do víru zábavy. Stálo to za to, jen když jsem ve 4.45 lezla do postele, tušila jsem, že mě za 2 hodiny budík nepotěší. A měla jsem pravdu.
Ale bez karambolu jsem dorazila na místo konání. A pak už jen čekala na našich 5 minut slávy v kategorii ZVV1. I Theunka se jistě velice zodpovědně na výkon připravovala neb to, co předvedla se vymyká chápání kohokoli jiného než jí samé. Asi takhle, pozitivní motivace je určitě pěkná věc, ale někdy je potřeba spíš pořádný kopanec :P Nebudu tady radši rozepisovat, co naše nejmilovanější Carevna vymýšlela, snad jen nastíním, že např. při dlouhodobém odložení stihla hrabat do písku a decentně vyžírat koňské koblihy... A to je opravdu jen drobnost, vzhledem k tomu, co předváděla před tím.
Naštěstí Bertička zachránila čest rodiny a byla hodná. Ne, že by nedělala žádné chyby, ale snažila se a bylo vidět, že mě normáně vnímá. Jen při aportu si společně s činkou nabrala do huby i dobrou dávku písku, takže aport pustila, vyprskla písek a pak už cvik dodělala v pohodě.
Jak jen to šlo, zdrhla jsem domů, abych se trochu dospala a dala do kupy. Odpoledne jsem znova narvala holky do auta a rozjela se na místo akce. Jenže náš 100% spolehlivý, luxusní a komfortní vůz značky Škoda Forman k mé škodě dojel pouze pár kilometrů za Litomyšl a vypověděl službu. Nechápu, je ve vynikající kondici. Jen mu prý trochu teče voda do motoru, ale to je detail, který ani není hoden toho se jím zabývat, že? Zrovna tak nestojí za řeč to, že za poslední roky je častěji v opravě než doma a že překročí-li člověk hranice okresu, může si být jist, že svépomocí se domů nedostane. Opakuji: NEVADÍ! Pro mě je tento nádherný vůz až moc, jak už jsem mnohokrát slyšela. Takže mě na vyhlašování doprovázel totálně vytočený neurotický tatík, kterého jsem vytáhla z domu od rozdělané šíleně důležité práce ;) Po chvíli čekání, při kterém jsem neustále koukala na zaparkované auto, jestli tatík s proudem jisker neproletí střechou jsem přebrala ceny za Bertino druhé místo a vyřízená se vracela domů. To byl zas jednou den! Jediné, co mě mohlo zachránit byla hodně horká vana a hodně dobré jídlo a úplně nejvíc hodně rychlý manévr směr postel. A Holky jsou jako vždy plné síly a optimismu- svět je hrozně nespravedlivý ;)