Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dvouzkoušky Masečín

2. 3. 2008

Výpravu do Prahy jsme zahájily už v pátek večer. Cesta vlakem příjemně ubíhala do doby, než si k nám přisedli 3 mladíci z Azerbajdžánu nebo odkud, kteří se snažili kamarádit. Nejdřív je v bezpečné vzdálenosti držela Berta, vzbuzující v nich zcela nepochopitelně strach :D Dokonce mě směsí ruštiny a češtiny žádali, abych ji dala košík :D Prostě měla jsem příjemný pocit, že mám navrh. Moje jistota vydržela jen do chvíle, než kluci začali šustit v zavazadlech a vytáhly čokoládu. Bertička okamžitě zbystřila, začala podávat pacičky a vůbec, přátelství bylo zpěčetěno. Ledy povolily, a konverzaci kromě jazykové bariéry nic nebránilo. Otázky následovaly asi v tomto pořadí: Jak se jmenujete?, Kolik vám je?, Máte děti? :D Opravdu se mi ulevilo, když jsem se v Praze na Hlaváku ztratila ve tmě a v davu. Já mám vůbec ve vlaku štěstí na lidi. Kromě jiného mně jednou v kupé dělala společnost asi 15člená rodinka stěhujících se Romů (začala kolovat vodka a atmosféra byla tak družná, že Berta za chvíli seděla na klíně a Theunka byla hýčkána a ani si nedovolila protestovat), fanatický katolík se mě snažil vytáhnout z bahna hříchu, daroval mi medailon Panny Marie a spoustu brožurek :D Prostě zábava! Berta jízdu po železnici miluje, neb vždycky vyžebrá spoustu jídla a dostane se ji vlídného slova od spolucestujících. Kdyby si mohla vybrat místo k životu, určitě by volila cestu Choceň - Praha (včetně). Na metru na nás čekala Eva s Joníkem a pokračovalo se k nim domů. Berta se nemohla dočkat, už aby byla u Korejsů doma! Okamžitě po příchodu si zabrala Jondovy hračky a kostičky a spokojeně si svoje nově nabité bohatství žmoulala, s výrazem absolutního štěstí. Po předchozích zkušenostech strávila Berta noc uvázaná u topení a přesto nebyla tak úplně klidná ;)

Druhý den ráno, jsme popoháněni něžnými větrnými poryvy hurikánu Ema svištěli směrem k Masečínu. Eva se opět představila jako řidič extra třídy, za což ji patří můj nehynoucí obdiv. Areál Villy Ginety nás uvítal luxusním designem :D Zázemí opravdu komfortní!

První zkoušku MA1 jsme zaběhly bez chyby a skončily na prvním místě. Přesto jsem byla zhnusena vlastním výkonem. Zní to debilně nevděčně... Ale prostě mě rozčiluje, jak jsem neschopná. Jakmile donutím své ukrutné tělo ke kymácejícímu se poklusu, nějaký fyziologický děj zastaví činnost mozku a já pak najednou nevím, kam běžet, zapomenu, co říkat psovi za povely a vůbec... Fuuuuuj! Druhou zkoušku jsme pokazily už úplně. Nepamatuju si to úplně přesně, ale určitě mi Berta vyhnula kladinu, skočila zónu, a myslím, že se nestrefila ani na áčko. Prostě vysoce soustředěný běh :D V součtu jsme byly 3.

Kdo mě ale nejvíc potěšil, byl starý (mladý) Kajot Jonášek,který zaběhl obě SA2 na výborně a umístil se na 1. a 2. místě! Paráda! Hrozně to Joníkovic přejem! A děkujem za poskytnutý azyl, dopravu a celkovou pomoc.

Cesta domů probíhala v poklidném, neuspěchaném duchu, náš expres měl krásných 140min zpoždění... Berta si přišla na své, vlaku si užila dostatečně, řekla bych.

ChybyOdmítnutíZnámkaČasm/sPořadíRozhodčí
MA1--V30,89
3,73
1./7Glocknerová
MA112VD48,82
2,95
5./7
Glocknerová

Kompletní výsledky na www.vycvik-agility.ic.cz